Podařilo se Vám letos vypěstovat rakytník a těšíte se na úrodu plodů???
Zkuste si jej zpracovat doma sami.
Rakytník

Rakytník

Příprava ke zpracování:
Sklizené nebo rozmražené plody rakytníku se musí nejprve rozdrtit, a to v mixeru při malých otáčkách, nebo ještě lépe v odšťavovači s rotační planžetou. Drť se dá snadno přecedit přes síto, kdy se oddělí šťáva od slupek se semeny. Šťáva se pak dále zpracovává různými způsoby buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými ovocnými šťávami či dřeněmi. Šťáva je dosti kyselá a výborně doplňuje zeleninu či ovoce, které mají kyselin málo (mrkev, hrušky, jablka).
Z drti plodů po vylisování zůstanou slupky a semena. Ty je nutno rozprostřít na síto nebo na papír a dobře vysušit. Vysušené se pak mohou ve sklenici uchovávat pro zpracování na rakytníkový olej.

Rakytníkový olej - Pro domácí potřebu olej získáváme tak, že se rozdrcené slupky se semeny zalijí stejným objemem slunečnicového oleje. Směs se ponechá ve tmě ve skleněné nádobě při pokojové teplotě asi 5 dní za každodenního promíchávání. Během této doby se olej zbarví do oranžova. Po přefiltrování směsi přes husté plátno se na výlisky nalije nový díl oleje a stejný proces macerace se může opakovat i potřetí. Všechny díly se pak smíchají. Olej získá kromě krásné oranžové barvy i rakytníkovou vůni.
Rakytníková mast - do rozehřátého vepřového sádla nebo jiného media se přidá rakytníkový olej, nepatrné množství včelího panenského díla (voští) a kousek borovicové pryskyřice. Za tepla se přefiltruje přes plátýnko a nalévá do misek. Kromě rakytníkového oleje je možno přidat i prolisovanou tinkturu, případně květy měsíčku lékařského. POZN: Já používám čistou lékařskou vazelínu nebo vosk, sádlo moc nevydrží.

Rakytníkový čaj - připravovaný z rakytníkových listů je významným zdrojem nutričních látek. Rakytníkové listy totiž stejně tak jako plody obsahují velké množství flavonoidních sterolů a jsou vynikajícím zdrojem lycopenu. Průzkumy ukázaly, že tyto látky působí jako pozitivní antioxidanty.


Další metody konzervace:
Mražený rakytník - nepřezrálé plody dobře vyčistíme, umyjeme a dáme odkapat. Osušené bobule vkládáme do polyetylenových sáčků a zmrazíme na -18 °C. Využíváme po celou zimu jak v přírodním stavu, tak různě upravené.

Pasterizované plody rakytníku - asi 1 kg čistých plodů prosypeme 400 g cukru. Zcela naplněné sklenice uložíme na 8 hodin do chladna, kde plody slehnou a následně je doplníme dalšími ze záložní sklenice. Pasterizujeme v nádobě s vařící vodou po dobu 10-15 minut.

Sušené plody - lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, např. na tříštivém kávovém mlýnku. Používá se v množství půl až jedna lžička denně.

Rakytník s medem - 100-150 g prášku z plodů rozmícháme v 1 litru medu. Užívá se především při chorobách žaludku a střev, a to 1-3 lžičky denně.

Rakytník třený s cukrem - čisté bobule rakytníku smícháme v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně pomačkáme (většina bobulí by měla zůstat celá) a dáme do sklenic. Navrch ještě zasypeme cukrem a sklenice pevně uzavřeme. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti. Další variantou je zasypání plodů stejným množstvím cukru, sklenice se uzavřou a dají se na chladné a temné místo. Po každém odebrání plodů musíme obnovit horní vrstvu cukru.

Sterilované plody rakytníku - umyté a osušené plody nasypeme do zava-řovací sklenice a zalijeme nálevem, který může tvořit pouze čistá voda (vhodné pro diabetiky), příp. cukerný či medový roztok. Steriluje se 25 minut při teplotě 85 °C. Konzumují se 1-3 lžičky plodů denně.

Štávy z rakytníku a její kombinace:
Neslazená šťáva - vylisovanou šťávu ohřejeme na 65-70 °C, ihned rozlijeme do horkých lahví, pasterizujeme 15-20 minut, a potom hermeticky zazátkujeme. Uchovává se při teplotě nejvýše 15 °C. U přírodní šťávy s duzninou dochází v nádobách po určité době k rozdělení na dvě frakce. Na povrchu se vytváří červenohnědá pastovitá hmota, která obsahuje olej a drť z dužniny. Pod touto vrstvou je čirá zlatavě zbarvená šťáva. Před konzumací je třeba láhev řádně protřepat a pastovitou hmotu rozptýlit, nebo ji rovnou z lahve odstranit.

Oslazená šťáva - vymačkáme šťávu a výlisky zalijeme teplou převařenou vodou v množství 0,2-0,5 1 na 1 kg. Pečlivě promícháme, ponecháme 2 hodiny stát, znovu vymačkáme a přidáme 650-800 g cukru na 1 1. Získanou směs rychle uvedeme do varu, odfiltrujeme, nalijeme do připravené nádoby, pasterizujeme a hermeticky uzavřeme.

Příprava šťávy za studena - na 1 litr pomletých plodů přidáme 1 litr vody a necháme 24 hodin odstát. Po přecedění na 1 litr takto získané šťávy přidáme 1 kg cukru a zahřejeme pouze na 30-40 °C pro dosažení rychlejšího rozpuštění cukru. Za tepla plníme do lahví.

Rakytníková a jablečná šťáva - použijeme stejné množství rakytníkové i jablečné šťávy s doplněním 50-100 g cukru na 1 litr směsi. Jinou možností je na 60 dílů jablečné šťávy přidat 15 dílů šťávy rakytníkové a 25 dílů cukerného sirupu o 30% koncentraci.

Rakytníková šťáva s medem a mátou - na tři sklenice rakytníkové šťávy přidáme 50 g medu rozpuštěného v jedné sklenici vařící vody a půl sklenice vřelého nálevu z pěti listů máty nebo meduňky.

Šťáva z rakytníku a černého rybízu - připravíme ji ze 35 dílů šťávy z černého rybízu, kterou smícháme s 15 díly šťávy z rakytníku a s 50 díly 30% cukerného sirupu.

Šťáva z rakytníku a aronie - smícháme 60 dílů šťávy z aronie, 25 dílů rakytníkové šťávy a 15 dílů 30% cukerného sirupu. Suchý nápoj ze šťávy - vzniká při průmyslovém zpracování. Přírodní šťáva se filtruje a odpařuje ve vakuových odparkách při teplotě 45-50 °C, až se docílí vysušení na 90 % sušiny. Výsledkem je temně hnědý, amorfní prášek dobře rozpustný ve vodě. Prášek se uchovává ve skleněné nádobě. Marmeláda - směs rakytníkové šťávy (65 %) a jablečného pyré (35 %) vyvaříme do třetiny objemu a podle chuti přidáme cukr.

Surový džem - vymačkanou přírodní šťávu smícháme v poměru 1 : 1 s cukrem, ohřejeme na 85 °C, rozmícháme do úplného rozpuštění cukru, rozlijeme do lahví, pasterizujeme 10 minut, zazátkujeme a ochladíme.

Džem bez tepelné úpravy - přebrané, oprané a prosušené plody rozetřeme s dvojnásobným množstvím cukru. V temném a chladném místě vydrží takový džem i několik let.

Rakytníkové víno - k jeho získání je třeba šťávu zředit vodou a doplnit cukrem, a to v několika dávkách. Rakytníkovou šťávu (1 litr) doplníme na 1,6 litru vodou a přidáme 0,5 kg cukru. Cukr potom doplňujeme v množství po 0,1 kg čtvrtý, sedmý a desátý den. Po vykvašení by mělo mít víno 13 % cukru, 0,7 % kyselin a 13 % alkoholu. Takto získané víno je velmi aromatické a má velmi jemnou chuť.

Extrakce alkoholem:
Rakytníkový extrakt - připravíme jej louhováním 1 hmotnostního dílu rakyt-níkového prášku ve 3 dílech alespoň 40% etanolu, např. vodky, po dobu 2-3 týdnů. Obsah občas protřepeme, potom scedíme, přefiltrujeme a takto získaný extrakt uskladníme v tmavé lahvi. Užívá se l-3x denně 15-20 kapek. Extrakt je však vhodný i do koupelí, k masážím, obkladům a podobně.

Recepty do kuchyně:
Marinovany rakytník - sklenice naplníme neprezralými a dobře umytými plody rakytníku. Připravíme si marinádu tak, že do 0,45 litru vody přidáme 0,4 kg cukru, několik plodů černého pepře, hřebíčku a kousek skořice. Nálev uvedeme do varu a necháme vychladnout, poté přecedíme a doplníme 0,1 litrem jablečného nebo vinného octa. Po uzavření sklenice pasterizujeme v nádobě s vodou, kterou uvedeme do varu asi na 3-4 minuty. Marinovany rakytník slouží jako příloha k masitým, rybím a zeleninovým jídlům.

Rakytníková šťáva s česnekem - do 1 litru šťávy s duzninou přidáme 50 g třeného česneku, který navíc působí konzervačně. Získáme tím velmi pikantní doplněk k masitým, rybím a zeleninovým jídlům. Sůl, případně cukr přidáme až před vlastním použití.


Rakytníková šťáva se šlehačkou - ušleháme dva vaječné žloutky s osmi polévkovými lžícemi cukru, přidáme sklenici rakytníkové šťávy, promícháme a nalijeme do čtyř pohárů. Před podáváním přidáme bez míchání oslazenou šlehačku.

Mrkvová šťáva se šlehačkou a rakytníkem - tři mrkve nastrouháme na jemném struhadle, šťávu vymačkáme přes gázu, přidáme jednu sklenici šlehačky, 1-2 polévkové lžíce rakytníkové šťávy se dření. Podáváme vychlazené, nikoliv studené.

Nápoj z jablečné, mrkvové a rakytníkové šťávy - omyjeme a nakrájíme 5 jablek, vložíme do 400 ml horké vody a uvedeme do varu, necháme stát dvě hodiny a potom scedíme. Očistíme dvě mrkve, zpracujeme je v odšťa-vovači nebo nastrouháme na jemném struhadle a šťávu vymačkáme přes gázu. Šťávu smícháme s jablečným nálevem a přidáme 2-3 polévkové lžíce rakytníkové šťávy, lépe s dření.

Nápoj ze šípků s borůvkami a rakytníkem - tři polévkové lžíce rozdrcených šípků a jednu polévkovou lžíci sušených borůvek zalijeme pěti sklenicemi vařící vody. Necháme ustát 20-30 minut, scedíme, přidáme čtyři polévkové lžíce přírodní rakytníkové šťávy (bez cukru a dřeně), důkladně promícháme a necháme vychladit.

Nápoj ze syrovátky a rakytníku - do čtyř sklenic syrovátky přidáme jednu sklenici vody, osm polévkových lžic rakytníkové šťávy s dření a dvě polévkové lžíce medu. Vše rozmixujeme a podáváme.

Nápoj z rakytníku s šípky a mrkví - do nálevu ze tří polévkových lžic sušených šípků přidáme šťávu ze dvou mrkví a deset polévkových lžic rakytníkové šťávy s dření a přidáme cukr podle chuti. Doplníme na 1 litr studenou převařenou vodou.

Nápoj z rakytníku a květů pampelišky - v 1 litru vody uvaříme dvě jablka, šťávu scedíme a do ještě horké přidáme dvacet květů pampelišky, přidáme dvě polévkové lžíce medu a 3-5 polévkových lžic rakytníkové šťávy s dření. Podáváme chlazené.

Mléčný nápoj s rakytníkem - do 0,5 litru ochlazeného mléka přidáme 4-5 polévkových lžic oslazené rakytníkové šťávy s dření. Rozmixujeme a podáváme ve vysokých pohárech.

Zdroj: Rostliny pro posílení organismu a zdraví, nakladatelství Grada
19.09.2017 22:46:48
katerina.pszcz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one